Hovořili jsme s Davidem Shorem, autorem seriálu House

[10.8.2012] [fogFrog] Překlad rozhovoru z pastemagazine.com z května tohoto roku. Většina rozhovoru se nese v obecném duchu; spoilerové odstavce o osmé sezóně jsou výrazně odděleny. Ptá se Adam Vitcavage.
Po osmi letech ládování se vicodinem a řešením lékařských záhad opustil seriál House vysílání poslední dramatickou epizodou. My jsme si povídali s autorem seriálu Davidem Shorem o tom, jakých těch osm let bylo a o tom všem, co vedlo k poslední hodině seriálu. ...
Gratulujeme k ukončení seriálu; bylo to krásných osm let.
Děkuji mnohokrát.
První díl se vysílal, když jsem byl ještě na střední. Byl to opravdu jediný lékařský seriál, který jsem sledoval pravidelně.
Páni, páni, páni. Moje děti s ním taky tak trochu vyrostly.
Rozhodně to bylo osm divokých let. Vždyť, když se podíváte zpět, věřil byste tomu, že seriál o závislém doktorovi by se vysílal téměř po jedno desetiletí?
Ne. Ne. A to říkám bez výhrad. Je to zvláštní, protože jdete do vysílání, jste na americké televizi a možná si na ní chvilku pobudete. Proč ne? Já jsem si jen myslel, že ostatní to mají v tomhle stejné. Tvořil jsem seriál a byl jsem jedním z podobných lidí, ale takovýhle úspěch mě nikdy nenapadl. Obrovský úspěch by byl, kdybychom měli dostatečně velkou sledovanost, že by nás nezrušili. To by mě potěšilo. A tím nezrušili myslím, že bychom měli tak tři, čtyři sezóny.
Pomyslel jste někdy na to, že byste tou dobou seriál ukončil? Napadlo vás tohle někdy tou dobou, že byste skončili?
Ne, ne. Během třetí sezóny jsem si byl docela jist, že tu budeme ještě pár let. Jak jsme na konci první sezóny byli vysíláni po American Idol a sledovanost začala stoupat během druhé a myslím, že i třetí sezóny, věděl jsem, že si tu ještě pobudeme. A byl jsem taky rád. Byla to postava, se kterou jsem rád pracoval a které jsem rád psal příběhy.
To byl také v čase, kdy odešel původní tým a mě vždycky zajímalo, jak by seriál vypadal, kdyby původní sestava zůstala.
Nevím, jestli by v tom byl takový rozdíl. To je těžké říct. Každý týden jsme udělali snad tisíce rozhodnutí a rozhodně jsme udělali mnoho, mnoho rozhodnutí během vysílání seriálu. Je nemožné tohle posoudit. Všechna rozhodnutí vyšla a o každém z nich můžete diskutovat, jestli vyšlo dobře nebo špatně. Já si myslím, že, samozřejmě z celkového pohledu, vyšla dobře. Myslím si, že šlo o rozhodnutí, které svědčí o tom, že jsme udělali dobře, že jsme jen nereagovali na podněty. Nečekali jsme, až nám lidé řeknou, že bychom měli něco udělat.
Cítili jsme to jako přirozenou věc. V žádném případě jsme netoužili všechny vyhodit. Lidé byli s týmem spokojeni a já jsem byl s týmem spokojen, ale zdálo se to jako správná věc a správný příběh. Byli na tříleté stáži; pracovali pro mrzouta a kdo tohle vydrží věčně? Takže si myslím, že tohle je jedna z věcí, která se nám povedla: byli jsme poháněni příběhy.
Takže jste byli schopní udělat rozhodnutí. Ale byla i taková, která jste si přáli, aby vyšla opačně?
Hodně. Ale o těch vám neřeknu. [směje se]
Samozřejmě! Musíte je udržet v tajnosti, že?
Existuje hodně lidí, kteří si myslí, že jsme udělali hodně věcí špatně. A já těmto lidem nebudu říkat, že s nimi souhlasím.
Samozřejmě, že ne. A přejdeme k včerejšímu finále: vypadá to, že se fanouškům líbí. Sledujete odezvy?
Trochu. Ne až tolik. Během posledních 12 hodin jsem je sledoval více, než jsem kdy během celého seriálu dělal. Ale pořád ne tolik. Přečetl jsem tak akorát, abych věděl, že dost lidí je spokojeno s tím, jak to všechno skončilo. Problémem toho celého je, že i když jsou lidé spokojeni, je tu další spousta lidí, které se to nelíbí. Vždycky to tak bylo a tak to prostě chodí. Není to zábava jít na internet a číst si tam, jak vás někdo nazývá idiotem.
Vždycky jste si takhle představoval konec seriálu?
Ne, ne. Já jsem si to představoval tak, že mi zavolají z FOXu a řeknou mi, že seriál končí a že můžu jít domů. V prních pár letech jsem si nikdy nepomyslel, že budu mít slovo v tom, jak seriál skončí; prostě jsem si myslel, že jednoho dne to najednou přijde. Samozřejmě během asi tak posledního roku, kdy jsme se stále více a více blížili k bodu, který se zdál jako konec, jsme se rozhodli, že bychom to měli udělat po svém a jak to budeme chtít my.
Bylo to asi tak před šesti měsíci, kdy jsme nad tím začali přemýšlet.
!!! ZAČÁTEK SPOILERŮ !!!
Přemýšleli jste někdy o tom, že House zabijete?
Jo, napadlo nás to. Přemýšleli jsme o hodně věcí, ale ani jedna se nám moc nelíbila. Všechny ty konce se nám nezdály správné ani dostatečně vhodné. A pak nás napadlo tohle, což nám připadalo jako skvělý nápad.
Očividně Housovo a Wilsonovo přátelství hrálo důležitou roli až do samotného konce. Jak se Lauriemu a Leonardovi spolupracovalo?
Pracovali spolu báječně. Mají spolu opravdu hezký vztah jako herci a jako lidé. Vlastně spolu v závěrečné epizodě ani tolik nehrají. Mají jen tu scénu v jídelně, ve které byli oba skvělí. Kdykoliv přišlo na scénu mezi Housem a Wilsonem, tak to bylo takové: "Hele, tihle dva chlápci budou skvělí."
A jaké to bylo režírovat poslední epizodu? Zvláště poslední scénu?
Já jsem byl v helikoptéře, když jsme natáčeli závěrečnou scénu a nenesl jsem to dobře.
Alespoň jste měl dobrý výhled na poslední momenty svého díla, ale kdyby byla ještě jedna sezóna, jaká by byla?
Nevím. Kdyby byla ještě jedna sezóna, tak by takhle tato neskončila. Co bude s postavami po této sezóně? To je jedna z věcí, které si mi na tomhle konci líbí. Zavdat divákům myšlenku House a Wilsona spolu na cestě a nechat na divácích, kam tu myšlenku posunou.
!!! KONEC SPOILERŮ !!!
Kdybyste měl celou zkušenost s Housem shrnout pěti slovy, jaké by to byly?
Nemůžu. [směje se] Chtěl bych říct, že... řeknu vám jeden krátký příběh. Na začátku seriálu jsem byl v rozhovorech neustále dotazován, abych tuto postavu popsal. A vždycky jsem chtěl být stručný a nešlo mi to. Vždycky jsem pak začal říkat páté přes deváté. Nadával jsem si, protože jsem blábolil místo toho, abych přišel s pěknými odpověďmi. Pak jsem si uvědomil, že mi to nejde, protože je to nemožné. Když by došlo k momentu, ve kterém bych byl schopen popsat postavu v jednom odstavci, tak ta postava už není zajímavá.
Ta postava je komplikovaná. Ta postava je v mé mysli skutečnou osobou. No, vlastně je to nesmyslné tvrzení, protože z podstaty věci, je postava nereálná, ale já o něm smýšlím jako o skutečné osobě. Já sám sebe nemůžu vystihnout v jednom odsdtavci a nemůžu House vystihnout jedním odstavcem. A nemůžu seriál vystihnout pěti slovy.
Alespoň jsem se zeptal. Mohl byste mi prozradit, co vás čeká teď?
Zatím nic, ale s něčím zase přijdu. Těším se na to, ale tohle byla jedinečná životní zkušenost.